Časté dotazy

Musím mít trvalé bydliště v Brně, když chci podat projekt?

Nemusíte. Navrhnout projekt může kdokoliv, kdo se v Brně nějakým způsobem zdržuje. Například zde pracuje, studuje nebo sem dojíždí za rodinou. Věková hranice pro navrhovatele je 15 let.

 

Chtěla bych podat projekt, ale dávám přednost klasickému formuláři. Je možné podat projekt jinak než elektronicky?

Projekty musí být vždy podány elektronicky. Vy si můžete vyplnit tzv. přípravný formulář, který najdete v sekci Ke stažení. S ním potom můžete po předchozí e-mailové/telefonické domluvě přijít za našimi koordinátorkami, které s Vámi podají Váš nápad do elektronického systému.

 

Co znamená, že projekt musí být veřejně prospěšný?

Každý navrhovaný projekt musí být nějakým způsobem přínosný pro širší okruh lidí, než je jen navrhovatel a jeho rodina. Projekt musí být přínosem alespoň pro část veřejnosti. Tedy například dětské hřiště je veřejně přínosné v tom směru, že poskytuje prostor pro trávení času rodinám s dětmi v blízkém okolí.

 

Je dobré přijít na veřejné setkání?

Určitě ano. V průběhu celého roku se uskuteční několik druhů veřejných setkání. Na úvodních setkáních se například dozvíte, jak projekty tvořit a na co si dát pozor. Při setkání navrhovatelů projektů se zástupci odborů města budete mít jedinečnou možnost vyměnit si zkušenosti a informace k úpravě a doladění projektů a můžete spojit své síly s dalšími lidmi. V rámci podzimního Medailového setkání budou projekty, které se dostaly do listopadového hlasování, představeny svými navrhovateli a bude možné mezi nimi veřejností vybrat projekty, které se umístí na předních místech v hlasovací galerii.

 

Jaké jsou výhody vytváření projektu ve spolupráci s dalšími lidmi?

Víc hlav znamená více nápadů. Je určitě dobré tvořit projekt ve spolupráci s dalšími lidmi, které dané téma také zajímá. Je možné, že lidi ve vašem okolí napadne něco, na co jste zapomněli. Projekt, na jehož tvorbě se podílí komunita, více odpovídá potřebám širšího okruhu lidí. Takové projekty mají rovněž mnohonásobně vyšší šanci uspět v hlasování, jelikož každý, kdo se na projektu nějak podílí, ho dále propaguje v okruhu svých známých.

 

Jak zjistím celkové náklady projektu? Mohu se někde dozvědět, kolik co stojí?

Smyslem participativního rozpočtu je rovněž to, že se lidé začnou zajímat, kolik město za své aktivity skutečně platí. Je tedy především na navrhovateli, aby se snažil zjistit náklady svého projektu. Zejména je dobré vyhledat informace na internetu nebo se obrátit na dotčenou instituci či některého z možných dodavatelů. Přitom je potřeba vzít v úvahu, že pro realizaci jsou na město kladeny daleko vyšší nároky než na soukromou osobu. Ve většině případů město musí používat certifikované produkty a dodržovat předepsané normy. Jestliže budete i tak potřebovat pomoci s určením celkových nákladů, obraťte se na koordinátorky.

 

Mohu navrhnout projekt, který bude realizován v mém podniku?

Cílem navrhovaného projektu nemůže být komerční podpora navrhovatele. Projekty dále nesmí sloužit politické, náboženské či jiné myšlenkové propagaci určitého subjektu. Tedy například projekt, který má za cíl zvelebit kavárnu navrhovatele, není vhodným projektem pro participativní rozpočet a bude vyřazen.

 

Jaký je rozdíl mezi „líbí se mi“ a hlasováním?

Tlačítkem „líbí se mi“ může kdokoliv projevit podporu projektu ve fázi podávání projektů. Takto můžete podpořit neomezené množství projektů. Úřad bude posuzovat pouze projekty, které získají stanovený počet „líbí se mi“ (případně podporu dostatečného počtu obyvatel doloženou podpisovým archem). V listopadovém finálovém hlasování, do kterého postoupí pouze proveditelné projekty, občané města rozhodnou, které z nich město zrealizuje.

 

Proč je k hlasování potřeba zadat číslo mé OP a datum narození?

Protože vyhrazených 35 milionů korun bude rozdělováno z rozpočtu města Brna, je spravedlivé, aby rozhodnutí bylo čistě v rukou Brňanů. Před vlastním hlasováním je tedy třeba projít ověřením, zda jste starší 18 let a máte ve městě trvalý pobyt. Toto ověření probíhá automatizovaným online dotazem na registr obyvatel. Nemusíte tedy nikam osobně chodit a jste okamžitě ověřeni, zda výše dané podmínky splňujete. Další možností je hlasování přes váš full účet na BrnoiD, kde již nemusíte zadávat číslo svého OP a datum narození.

 

Mohu hlasovat pro projekt, když nemám trvalý pobyt v Brně?

Hlasovat v listopadovém hlasování mohou pouze občané města, tedy osoby, které mají v Brně trvalý pobyt. Věková hranice pro samotné hlasování je 18 let.

 

Mám trvalý pobyt v Brně, nejsem občan České republiky, ale chci hlasovat, mohu?

Ano, můžete! Aby Vám mohl být přidělený hlasovací token, je pro elektronické hlasování nejprve nutné ověření Vašich údajů u koordinátorek projektu po předchozí e-mailové/telefonické domluvě. K ověření Vašich údajů si s sebou prosím vezměte doklad o povolení k trvalému pobytu.

 

Proč lze při hlasování udělovat záporné hlasy?

Záporné hlasy jsou nástrojem pro vyjádření legitimního postoje k danému projektu, dáváme tak možnost občanům vyjádřit svůj názor v celé míře. Projekty, pro které bude hlasovat více občanů záporně než kladně, nebudou zahrnuty mezi vítězné projekty. Občan má k dispozici 2 záporné hlasy (kladných má 5, tedy 2,5x více).

 

Musím hlasovat elektronicky?

Ano, hlasování je pouze v elektronické formě na webových stránkách. Pro ty, kteří mají s hlasováním potíže budou připravena fyzická hlasování v Knihovně Jiřího Mahena v předem uvedených termínech, kde budou k dispozici koordinátorky nebo jim pomohou pracovnice poboček KJM v průběhu celého hlasování.

 

Lze zpětně resetovat hlasy?

Ne.

 

Jak se určuje pořadí vítězných projektů?

Pořadí projektů určuje počet dosažených kladných hlasů. Projekty, pro které bude hlasovat více občanů záporně než kladně, nebudou zahrnuty. Projekty budou dle dosaženého pořadí zařazovány do seznamu vítězných projektů a to až do vyčerpání finanční částky na příslušný ročník PaRo určené ve Výzvě.

 

Kdo bude vítězný projekt realizovat?

Vítězné projekty zrealizuje město. Realizace proběhne za podmínek, za nichž město realizuje všechny investiční či neinvestiční akce, zejména bude potřeba dodržet veškeré zákonné postupy a podmínky. Samotný navrhovatel projekt nerealizuje, ale je po celou dobu do realizace zapojován formou konzultací, účasti na výběrových řízeních či kontrolních dnech.

 

Kdo se bude starat o zrealizované projekty, které vzniknou díky participativnímu rozpočtu?

Pokud výstupem projektu participativního rozpočtu města Brna bude i hmotný majetek, pak jejich správu zajistí město nebo městská část. Náklady na správu projektu po dobu 3 let musí být zahrnuty v nákladech navrhovaného projektu nebo se může finančně na provozních výdajích podílet příslušná městská část, to však musí být uvedeno v návrhu projektu.